Italian job No. 1 – pádlování v oblasti italského Piemontu a Valle d´Aosta

16. 5. 2011

Zná to každý český kajakář, který zatouží po zimním alternativním programu, smočit opět nadrženě pádlo do vody. Navlíknout se do suchého obleku, sednout do kajaku, přitáhnout opěrku, zašprajdovat se a sklouznout z břehu do řeky. Ty první řeky jsou většino

                                    Vodu na Korsice jsme bohužel už nestihli. Ať už bylo zdržení jakékoliv, je to teď jedno. Už před vánocemi jsme se dohodli, že vyrazíme společně. Kuba Šedivý (Kajman), Kuba Němec s Meg Smith, Pavel Faustus (Pilka) a já. Každý z nás měl nějaké představy. Tou mojí bylo oprášit kamerové cajky a pokusit se zase něco natočit z vody. O to lákavější to bylo, když na to slyšeli i výše jmenovaní.

SMS od Kuby, kterou jsem dostal dva dny před odjezdem, byla jasná. „Na Korsice uz neni voda. Sejdeme se v Piemontu. Jsou tam krasne reky, kde to ted tece.“  

  SORBA Ranní slunko se opřelo do promočeného stanu. Pršelo celou noc. Mokrou trávou se k nám brodil Kuba, ten druhý - Kajman - už byl kupodivu vzhůru. To už v následujících dnech neplatilo. Byli jsme tu všichni. Jen ta voda drobátko scházela. Volba padla na horní Sorbu. Když jsme se drápali do kopce, přemýšlel jsem nad tím, jak dlouho borci vydrží jezdit na jednom místě. Dokud Pítrs neřekne DOST? Mám to! Když jsem natočil poslední slide, bylo na borcích vidět, že už jim je přeci jen zima.   Devils slide Vraceli jsme se do kempu. Kajmanova Felície s třemi kajaky na střeše najednou zastavila u krajnice. Tady někde je Devils slide, oznamuje nám Kuba Němec (Čůro) svůj záměr na další den. Prodíráme se lesem. Hluboko pod námi v kaňonu hučí řeka. Z vyhlídky, kterou tvoří převislý skalní výčnělek, sledujeme s otevřenou hubou tu divnou věc. Tomu se snad nedá ani říkat peřej. Je to úzká průrva ve skále, kterou se valí celá řeka. Rozdíl mezi horní a spodní hladinou je snad dvacet metrů. Když diskutujeme v kempu o plánu na druhý den, sleduji nervozitu u všech páddlerů.

Vytahujeme z auta snad všechen lezecký materiál. Statiky o délce 60 a 100 metrů a nějaké dynamiky. Jumary, blokanty, strašně moc karabin, expresek a dalšího materiálu, který nám poskytli kamarádi z firem Raveltik, Singing rock a Total Outdoor. Je toho opravdu požehnaně. Vypadá to spíš na výstup na El Capitána, než na splutí jedné peřeje.  

  Jakubové mizí s kajaky na rameni v lese. Aby se dostali k Devils slide, musí ještě splout kaskádu složenou ze dvou vodopádů. Pilka slaňuje k nájezdu do Devils a já pak z převislé vyhlídky nad lagunu, kde slide končí. Mám ho jak na dlani. Pod sebou mám sluncem osvícenou lagunu, do které se s obrovským hlukem valí voda, nad sebou 50 metrů lana, které je napnuté jak struna a po kterém se pak pomocí blokantů musím nějak vyškrábat nahoru. Pilka je na tom podobně.  

  Za skálou se mihnou listy čůrova pádla. Hned na to se Kuba vřítí do ústí Devils slide. Neuvěřitelnou rychlostí se žene dolů. Zhruba v půlce je zrádné esíčko se silným válcem. Zelený kajak projede bílou pěnou. Kuba několikrát silně zabere, překonává hranu a je ve spodní části Devils slide. Wow, Wow!!! Ozývá se z laguny pode mnou.  

  Kajman je dost nervózní. Na rozdíl od Čůra ještě Devils nejel. Prohlíží si peřej, rozcvičuje se. Nasedá do kajaku a rozvážně vjíždí do slajdu. Řítí se stejně rychle jako Kuba před ním. Jenže pak to přišlo. V malém ohybu zhruba v první čtvrtině jej něco rozhodilo. Převrací se na bok a padá do válce. Ztrácí se v bílé pěně, aby se v následujícím okamžiku objevila záď jeho kajaku dnem vzhůru. Pokouší se eskymovat. Válec jej drží a pohrává si s ním jak s hračkou. Na krátký okamžik dávám kameru od oka. Jenže jsme na místě, odkud mu stejně nikdo nepomůže. Kajman se ale orientuje, pádluje na hraně válce, která jej ale stále drží. Najednou jej opět celého obrací. Vypadá to, jako by si hrál. Jako by si tam dával freestylové prvky. Celé to trvá hrozně dlouho. Najednou je opět uprostřed průrvy. Silně zabírá a dostává se přes hranu. Zbytek už více méně oddán řece sjíždí do spodní laguny. 

Borci odjíždějí. Na cestě z kaňonu je již nic nečeká. To ale neplatí pro Pilku a pro mne. Nad námi je kolem 50 metrů napnutého lana.   Pítrs   Děkujeme partnerům WW8 za podporu akce: Tilak, a.s. – www.tilak.cz Infogloge.cz  - informační server – www.infoglobe.cz      

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.SouhlasímDalší informace