Kajakář Petr Čivrný - 2014 rok v severském stylu + video

29. 1. 2015 Petr Čivrný

Již před koncem roku bylo rozhodnuto o plánech na celou sezónu 2014 a rozhodně jsem se nedržel při zemi. Finální cíl sezóny - Kanada.

Když opomenu lokální potoky a říčky, kdy během oblev a tání jsem snad nevynechal jediný den, kdy bylo možné jít pádlovat, tak prvním výletem bylo Turecko. Tradiční dovolenková oblast kolem Antalyie je cenově dostupná a hory jsou blízko. Vodní stavy a počasí nám skutečně přejí a tak v oblasti sjíždíme řadu řek , kdy jednoznačným "highlight" je řeka Manavgat a její Královská soutěska. Velmi dlouhý úsek daleko od jakékoliv civilizace je skutečným zážitkem na dně hlubokého kaňonu. Z malé horské říčky celkem podobné švýcarské Verzasce s průtokem kolem 15 kb/s se díky podzemním pramenům stává nečekaně velká reka o průtoku 60-80 kb/s a celkem slušně nás potrápí.


Upper Manavgat, fotí David Sodomka


Manavgat, Royal gorge před podzemními prameny, fotí David Sodomka


Manavgat, Royal gorge za podzemními prameny, fotí David Sodomka


Když je třeba doplnit proteiny tak podobné burgry chodí po silnici, fotí David Sodomka


Alara, turecký Kaiserklamm, fotí David Sodomka

Pár dní po návratu už zase sedím v autě směr švýcarský Tessin a italský Piedmont. Úžasná oblast pár hodin cesty z Čech, která když počasí a stavy dovolí, tak je skutečně světová. A tentokrát jsme měli štěstí na obojí. Ve velké partě sjíždíme místní klasiky a náramně se bavíme.


Equa, Zkumavka, fotí Martin Bouzek


Cannobino, venku ze soutěsek, fotí Martin Bouzek

Norsko, už zase to Norsko. Skutečně nejlepší destinace pro pádlování Evropě. Země plná vodopádu a svítícího slunce, kde skutečně není problém jít na vodu třeba o půlnoci. Má to samozřejmě i řadu nevýhod - člověk nikam nespěchá a pít do tmy opravdu nikdo nevydrží. Poprvé se ocitám v Norsku na konci května a tak si užívám v oblast Telemark cca 150 km severozápadně od Osla. Jako první sjíždíme místní perlu jako je Goyst za celkem vysokého stavu, kdy finální pasáž plná skluzavek už opravdu hodně výživná. Následuje řeka Skogsa, kde se nachází v půlce úseku zábavný ale 15m vysoký vodopád, který po chvilce strachu, úspěšné sjíždíme.


GoPro screen 15 m vodopád na Skogse z mého pohledu

Večer si na vydýchání skočíme další vodopád na řece Ausbygdai, který není moc vysoký, ale za to má hodně vody - cca 55 kb/s. Běžně se tento úsek i vodopád jezdí za 20. Všem nám to víceméně vychází a řádně vypraní s úsměvy od ucha k uchu pokračujeme na další řeku


Řádně nažvejklý vodopád na řece Ausbygdai

Další den společně s Vojtou Hejtmánkem jedeme do údolí kousek od města Geilo, kde by se mel zatím skrývat zatím nesjetý kanon bezejmenné říčky. Bohužel přehrada vzala vodu zamýšlenému úseku, a proto si ho necháváme na jindy. Po cestě zpátky kolem spodního úseku řeky Usteonim přijde, že je tam dost vody, a tak se jedeme podívat na vodopád mezi spodním úsekem a soutěskou. Stav má ideální akorát je fakt velký, a když už se člověk rozhodne, tak není cesty zpět. Nakonec se hecneme a jedeme. Ten pohled na špičky stromu, když se člověk blíží k hraně, se nedá dost dobře popsat.


Usteoni waterfall, fotí Vojtech Hejtmánek


GoPro screen Usteoni waterfall

Na chvilku si pracovně z Norska odskočím domu a začátkem července jsem zpět, tentokrát v oblasti Vossu a pak pokračuji dál na sever. Voda je všude ideální nebo spíš vyšší, takže sjíždíme v podstatě téměř všechno, co se dá. Pohodová parta a krásná voda. O moc lepší to skutečně být nemůže.
Následující zastávka měla být Kanada, ale ta se bohužel nekoná a tak zůstávám v Norsku. Měl jsem štěstí na legendární Aurdolu, kterou málokdo zná a ještě míň kajakářů mělo příležitost ji sjet. V podstatě se jedná o docela prudkou červenou sjezdovku vhodnou pro pořádání sjezdových závodů. V délce 2,2 km klesá o neuvěřitelných 210m.


Aurdola, předposlední velký skok


Aurdola, největší skluzavka dlouhá cca 150m


GoPro screen skluzavky na Aurdole

Léto končí a s tím se i já musím vrátit do řádného pracovního procesu. Zbytek roku párkrát vyjíždím na víkend směr Rakousko a pádluju si do zásoby, abych se během zimních měsíců v práci nezbláznil. Naštěstí mi příroda nadělí předčasný dárek v podobě před vánoční oblevy a tak sezónu uzavírám na oblíbené Kamienne na polské straně Krkonoš, kde jsem v lednu sezónu otevřel. Před pár dny se to opakovalo, takže 2015 drží nastavený trend, a za pár dní letím směr Galicie. Takže Vám akorát popřeji ať se Vám v roce 2015 daří skvěle.


Otrava adrenalinem, fotí Vojtěch Hejtmanek

Na závěr bych rád poděkoval firmě Tilak za nezničitelné vybavení, které mě udržuje v suchu déle než 5 let. Jste skvělý! Za super fotky díky patří Davidu Sodomkovi, Martinu Bouzkovi a Vojtovi Hejtmánkovi Petr "Číva" Čivrný


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.SouhlasímDalší informace