Patagonie - Cerro Torre

7. 3. 2017 Sebastian Muñoz (o autorovi)

Patagonie je moje "lezecké hřiště" již několik let, loni v létě jsem chtěl v Patagonii otestovat moje léta zkušeností a dát další z cílu o které jsem se již pokoušel.

První cíl byl Cerro Torre – jihovýchodní hřeben (800m WI5 7c). Výzva ve volném lezení a jednoduše sen, dostat se na tento vrchol.

Druhý, východní čelo centrální věže Paine v Chile přes jižní africkou cestu (1200m 7b), vysokohorská výzva s minimálním množstvím nezbytných věcí  k dokončení  cesty. 

Plán byl bezpochyby velmi ambiciózní pro jednu sezónu, ostatně jako všechno na jihu, ale při velkém množství trpělivosti, motivace a štěstí se toho dalo dosáhnout. Můj kamarád a já jsme byli nadšení, vybavení základními zkušenostmi, s velkým zájmem o prozkoumávání, o turistiku a učení se nových věcí, jsme nakonec vše dokončili úspěšně.

Jak bychom mohli popsat ten pocit po návratu do civilizace? Jako závan radosti :)
Poslední tři měsíce byli v mnoha ohledech vzrušující. Unikání špatnému počasí, psychický stres při čekání na dobré podmínky, kilometry turistiky, a nakonec přece jen i nějaké lezení. Po vrácení se do civilizace jsme na tom byli daleko lépe a přidalo nám to opravdu hodně zkušeností. Navzdory špatnému počasí jsme se vrátili pozitivně naladěni. Spojení s přírodou při spaní pod širákem je velmi silný zážitek. 

Několik dní trávíme usrkáváním čaje “yerba mate” v Niponino v základním táboře, přímo pod Cerro Torre, jelikož vůbec nebyl předpoklad dobrých podmínek pro lezení. Je to dost ponižující zkušenost, když má nad vašimi plány příroda plnou kontrolu. Bylo to bez diskuze drsné a velmi frustrující patagonské léto 2016-17.

Po tom všem, jsme se s mým přítelem rozhodli prodloužit návštěvu oblasti Cerro Torre a Fitz Roy. Opustili jsme Torres Del Paine a vydali se na další expedici. Byl to velmi dobrý nápad otestovat své zkušenosti v menších skalnatých útvarech a prozkoumat do hloubky masiv Torre. Po týdnech čekání jsme se museli spokojit s úžasnou 400 metrů vysokou horou ve tvaru půlměsíce zvanou Media Luna, kde jsme měli po tom všem krásný výhled na Cerro Torre. Konečně, po několika týdnech nefoukalo a nebe bylo modré.

Teď sedím u svého pracovního stolu vedle krbu, s kvalitním čajem “yerba mate” a velké množství mých myšlenek zůstává v Patagonii. Tak rád bych se tam vrátil s novou energií a strategií! 

Velké díky patří firmám TILAK, SINGING ROCK, ROCK POINT a ERRATIC ROCK za to, že jsou součástí těchto vrcholových snů.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.SouhlasímDalší informace