Úspěšná norská mise

25. 7. 2011

Letos jsem absolvoval Norsko tak torchu jako jízdu v rychlíku. Pouhých osm dní mělo stačit na sjetí několika řek kolem města Otta a absolvování Sjoa River Festivalu. V pondělí odpledne jsem sednul na letadlo směr Oslo a večer jsem již trenoval na závodní

                                           První dny v Norsku jezdíme v okolí Sjoa a například řeka horní Jori za velmi solidního nadstavu je opravdu vřelím uvítáním do Norska. Pak již chodíme na vodu dvakrát denně a dokonce nejen vodní stav, ale i počasí nám přeje.Vpůlce týdne již začíná kavalifikace pro hlavní závody Ula extreme race a Sweet rumble (kayak cross). Kvalifikační trať je letos velmi jednoduchá a tak rozdíly mezi prvníma 20 chlapama je opravdu minimální, ja se kvalifikuju do hlavních závodů z třetího místa. Postupuje prvních 40 chlapíků.   V národním parku Rondane teče řeka Store Ula a na jejich slidech se jede legendární závod G17 Ula Extreme Race, tento závod je jeden z nejstarších opravdu extrémních závodů na divoké vodě. Mě se zde vloni dařilo a vyhrál jsem tu, letos jsem doufal, že by to mohlo být dobré znovu, i když konkurence byla větší. Všech 40 chlápků jede jedno kolo a deset nejrychleších postupuje do druhého kola kde se časy sečtou a jako normálně nejrychlejší vyhrává. Já jsme odjel první kolo bez větších chyb a s časem jen těsně pod minutu a půl jsem vyhrál první kolo o půl sekundy před Jamie Sutton z Nového Zélandu. Druhé kolo jedou všichni lepe, ale i mě se celkem daří a jelikož opět jako jediný jedu pod minutu a půl tak se mi daří obhájit prvenství z loňského roku. Na druhém místě dojíždí Jamie Sutton (NZ)a třetí a čtvrté místo jde pro Italy. V první desitce je šest národností.

Následující den přichází kayak kross na úseku Sjoa zvaný Amot. zde závodá prvních 32 kajakářů z kvalifikace. Jede se standartním způsobem, čtyři kajakáři najednou přes solidní dvě peřeje, dovoleno skoro vše a první dva v cíli postupují do dalšího kola. Mě se daří probojovat do top osm a při rozjíždce o finále poslední dva metry před cílem podcením situaci a míjím cílový banner o půl metru a ztrácím šanci o finále. Ve finále pak vítězí Philip Gibss z Austrálie. Pak již vyhlášení a já mám ještě jeden den k dobru a tak můžeme vyrazit ještě někam na jeden den na vodu, večer se začína kazit počasí a tak největší čas jet zase domů, koupím lístek na vlak a nyní již jedu na letiště do Osla.

Honza Lásko  

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.SouhlasímDalší informace