Systém oblečení
Ztráty tepla
Základní funkce oblečení spočívá v kontrole ztráty tepla, ke které dochází mnoha způsoby. Naše pohodlí je potom výsledkem působení oblečení s vnějším prostředím a míry naší aktivity.
Windchill efekt
Důležitým zdrojem ztráty tepla je konvekce (proudění, vítr). Proto je jedním ze základních požadavků na moderní materiály u izolační a svrchní vrstvy větruvzdornost (WINDSTOPPER®, GORE-TEX®). Lze to vyjádřit i matematicky takzvaným Windchill efektem, který udává pociťovanou teplotu na povrchu těla při určité vnější teplotě a rychlosti proudění vzduchu (větru). Čím je vítr silnější, tím je výraznější i Windchill efekt.
| Vítr: | Venkovní teplota: | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 12 °C | 10 °C | 8 °C | 6 °C | 4 °C | 2 °C | 0 °C | -2 °C | -4 °C | -6 °C | -8 °C | -10 °C | -12 °C | |
| Pociťovaná teplota na lidském těle: | |||||||||||||
| 10 km/h | 10 °C | 8 °C | 5 °C | 3 °C | 1 °C | -1 °C | -4 °C | -6 °C | -8 °C | -10 °C | -12 °C | -15 °C | -17 °C |
| 20 km/h | 6 °C | 3 °C | 1 °C | -2 °C | -5 °C | -7 °C | -10 °C | -12 °C | -15 °C | -17 °C | -20 °C | -23 °C | -25 °C |
| 30 km/h | 3 °C | 1 °C | -2 ° | -5 °C | -8 °C | -11 °C | -14 °C | -16 °C | -19 °C | -22 °C | -25 °C | -28 °C | -30 °C |
| 40 km/h | 2 °C | -1 °C | -4 °C | -7 °C | -10 °C | -13 °C | -16 °C | -19 °C | -22 °C | -25 °C | -28 °C | -31 °C | -34 °C |
Dalším významným zdrojem ztráty tepla je kondukce (vedení, přímý kontakt). Rozlišujeme ztrátu tepla vedením suchou a mokrou cestou. Ztráta tepla mokrou cestou je přitom 32krát rychlejší než suchou cestou! Čili vlhká nebo mokrá izolační vrstva (košile, spací pytel…) výrazně zvyšuje ztrátu tepla.
Jedinou žádoucí ztrátou tepla je odpařování (pocení), kterou se organismus snaží bránit před přehřátím. Proto naše izolační vrstva musí být maximálně prodyšná.
Závěr: naše izolační vrstva musí být větruvzdorná, aby nedocházelo ke ztrátě tepla prouděním; nepromokavá, aby nedocházelo ke ztrátě tepla vedením mokrou cestou; ale zároveň musí být prodyšná, jinak by odpařený pot zkondenzoval uvnitř a způsobil namočení izolační vrstvy.
Systém oblečení
Základem je udržovat naše tělo v tepelné pohodě: aby nám nebyla zima, ale abychom se ani nepřehřívali. Chceme-li, aby naše tělo zůstalo suché a my se cítili pohodlně, musíme se obléknout do vhodného oblečení, které odpovídá předpokládanému počasí a zamýšlené aktivitě. Je důležité naučit se tento systém oblečení optimálně využívat a v závislosti na změnách počasí a stupně naší aktivity jej i měnit.
Moderní systémy oblečení se obvykle skládají ze tří vrstev, které společným úsilím regulují přenos tepla a udržují příjemný pocit pohodlí.
- sací vrstva - přenáší vlhkost v kapalném skupenství (pot) dál od pokožky. Vyrábí se ze syntetických neabsorbujících vláken a je v přímém kontaktu s kůží.
- izolační vrstva - zamezuje ztrátě tepla. Pokud slouží zároveň jako svrchní vrstva, vyrábí se z větruvzdorných materiálů jako je WINDSTOPPER®. Současně je prodyšná tak, aby docházelo k odvádění potu dále od těla, nikoli jeho kondenzaci uvnitř.
- svrchní vrstva - chrání před nepříznivými vlivy počasí (déšť, sníh) svou nepromokavostí, zároveň je prodyšná, čímž chrání izolační vrstvy před akumulací vlhkosti zevnitř a současně poskytuje dostatečnou ochranu proti větru. Ideálním materiálem je GORE-TEX®.
Nepromokavost, prodyšnost a způsoby měření
V Evropě se pro měření nepromokavosti používá především metoda ISO 811, která udává výšku vodního sloupce, při kterém tkanina propustí kapky vody. Podle této normy je materiál nepromokavý, jestliže odolá tlaku 1,3 metru vodního sloupce. Při použití oblečení v praxi však často vzniká zatížení, které požadovanou hodnotu nepromokavosti několikanásobně překračuje. Například při sezení (5 m vodního sloupce) nebo klečení (12 m vodního sloupce). Tlak popruhů středně těžkého batohu dokonce odpovídá tlaku 18-20 metrů vodního sloupce! To znamená, že materiál, který nám zaručí nepromokavost i za několikadenního deště, by měl mít hodnotu minimálně 20 metrů vodního sloupce. GORE-TEX® dle typu odolá tlaku 40-60 metrů vodního sloupce.
Pro vyjádření míry prodyšnosti, kterou rozumíme propustnost vodních par, se v současné době používají dvě různé metody.
Metoda MVTR
(moisture vapour transmission rates) v jednotkách g/m2/24 hod. je starší a v současnosti je spíše na ústupu. Udává, kolik gramů vodní páry je schopno se odpařit za 24 hodin přes čtvereční metr měřené látky. Parametry, které rozhodují o celkovém výsledku, jsou ovlivněny také teplotou a vlhkostí. I malá změna teploty může velmi výrazně ovlivnit výsledek, což je nevýhodou této metody. Navíc podmínky, za kterých byla daná hodnota naměřena, se většinou vůbec neuvádí a tím mohou být výsledky snadno zkresleny.
Metoda Ret
Mnohem objektivnější je proto metoda Ret. Ta měří odpor, který klade látka při prostupu vodní páry v jednotkách m2.Pa/W. Čím menší číslo, tím lepší prodyšnost. Pro zjednodušenou interpretaci výsledků lze použít následující tabulku:
| m2.Pa.W-1 | Prodyšnost |
|---|---|
| 0 - 6 | velmi dobrá |
| 6 - 13 | dobrá |
| 13 - 20 | uspokojivá |
| 20 - 30 | nevyhovující |
Výsledky celkové prodyšnosti jsou závislé na základní látce, na které je membrána nalaminována. Pokud má nosná látka nízkou prodyšnost, žádná membrána ji nemůže zlepšit. Čím je látka pevnější a odolnější vůči oděru, tím méně bude prodyšná. Navíc skutečná bunda či kalhoty mají většinou různá vyztužení (ramen, loktů, kolen), řadu švů a našitých kapes. Proto výsledná prodyšnost může být naprosto odlišná od udávané hodnoty! Proto je nutné zvolit přiléhavý anatomický střih a kvalitní materiál, který nepotřebuje další výztuže.
Naše výrobky prošly měřením prodyšnosti podle metody Ret v Textilním zkušebním ústavu v Brně. Naměřené hodnoty hledejte u jednotlivých výrobků. Při srovnávání kvalit jednotlivých výrobků žádejte hodnoty i od jiných výrobců!
Životnost materiálů
Pro test životnosti se používá metoda dle ISO 6330. Materiály jsou vloženy do vířivých, velice agresivních praček s destilovanou vodou bez pracích prášků. Způsob namáhání a opotřebování materiálů je podobný namáhání v terénu a je srovnatelný pro všechny materiály. Po každém 24 hodinovém cyklu se materiály testují na nepromokavost. Podle toho se definuje životnost. Výsledky testů prokázaly několikanásobnou až řádově vyšší životnost GORE-TEX®u oproti ostatním materiálům.
