Tak která bunda má lepší paropropustnost? Jeden výrobce uvádí MVTR 20.000, jiný zase nějaké Ret s nesrozumitelnými jednotkami. Proč nepoužívají stejné hodnoty? A můžu to nějak jednoduše přepočítat?

Nebojte, není to zas tak složité, jak by se mohlo zdát.

MVTR je u nás stále oblíbená metoda měření paropropustnosti, která vyjadřuje hmotnost vodních par, kterou dokáže materiál propustit za 24 hodin přes 1m2 materiálu. Například: 20.000 g/m2/24h. Čím vyšší číslo, tím lepší paropropustnost. Toto měření je výrazně levnější a jednodušší, ale může být zkreslené vlhkostí okolního prostředí, teplotou odpařované tekutiny a okolního vzduchu. Stačí jen trošku změnit podmínky měření a dostanete dramaticky jiné hodnoty. Toho často využívají výrobci levnějších materiálů.

Metoda Ret na to jde z druhého konce. Vyjadřuje odpor, který klade materiál průchodu vodních par. Například Ret<3.00m2.Pa.W-1. Znamená to, že čím je číslo menší, tím má materiál lepší paropropustnost. Měření Ret je doposud nejobjektivnější a nejpřesnější způsob, jak měřit paropropustnost materiálů. Hodna Ret realističtěji vypovídá o fungování při zamýšleném použití. Další výhodou je, že Ret lze u jednotlivých vrstev oblečení sčítat a měřit tak paropropustnost celého systému oblečení.

Ve zkratce: Ret měří odpor, který je vodní páře kladen, naopak MVTR měří prostup vodních par. Dá se říct, že tyto dvě veličiny vyjadřují opačné hodnoty.

Pokud měření proběhne v identických podmínkách, přibližně platí, že Ret 6 = MVTR 20.000. Přepočet jiných hodnot můžete spočítat klasickou trojčlenkou. Například bunda Vega: RET 1,9 lze přepočítat na MVTR 63.000.

U našich výrobků uvádíme hodnotu Ret, protože Vám chceme poskytnout co nejpřesnější informace. Zpravidla nepoužíváme hodnoty, které uvádí výrobce pro celé skupiny materiálů (např. GORE-TEX® Pro), ale výsledky změřené v laboratořích Technické univerzity v Liberci pro každý konkrétní použitý materiál.