Iditarod trail se potýká s nadprůměrnými teplotami a nedostatkem sněhu i ledu. Více informací o možné změně trasy přináší Honza Kopka.
Z Aljašky přichází neuspokojivé zprávy. Díky předchozímu teplému počasí i dešti a následným mrazům je hned od startu asi 100 km úsek po hladkém ledě, kde se dá udržet těžce na kolech i na nohách. Další a horší komplikace je v největších horách severní Ameriky Alaska Range. Tam v některých oblastech chybí sníh a tím pádem není cesta. Cesty fungují jen jako zimní na sněhu. Zrovna kaňon za průsmykem Rainy Pass, kterým se schází z hor, je díky tomu neprůchodný a potok nepřekonatelný. Nejdou na něm totiž z větví a sněhu postavit nezbytné mosty. Někdy jde improvizovat a využít vedlejší pass Hells Gate o 50km jižněji. Musíte se k němu ale horami propracovat. Stalo se to zatím jen jednou v historii v roce 2007 při mém druhém startu. To naopak byl Rainy Pass neprůchodný kvůli velkému množství sněhu. Za horami také chybí sníh a nemůže zde přistát letadlo s podpůrnými balíčky. Vzhledem k problémům s trasou se uvažuje o přesunutí startu asi o 500 km více na sever k Fairbanks. Opět to v historii závodu nastalo pouze jednou a to při mém prvním startu v roce 2003. Důvod byl tenkrát stejný jako letos, málo sněhu a teplá zima. Byla by to škoda. Klasická trasa je opravdu nádherná a rozmanitá. Uvažovaná trasa na severu je "nudnější" a vede o několik dní déle po řece Yukon, což je díky rozložitosti řeky a pocitu, že se téměř nehýbete i psychicky náročnější. Jste také neustále vystaveni větru. Zatím jsem při obou startech zažil abnormality a těšil se na klasickou severní trasu a poznání míst, kterým jsem se musel v minulosti vyhnout. Uvidíme, zda mi to Aljaška umožní. Rozhodnutí o trase ale padne až v týdnu před samotným startem. Se stejným problémem se potýká i závod psích spřežení, který startuje týden po nás.