V roce 2009 se čtveřici horolezců Dušan „Stoupa“ Janák, Vašek Šatava, Ricardo Jurečka a Pavel Jonák podařilo prolézt nejstrmější částí stěny Cima Grande mezi Španělskou cestou a cestou Phantom der Zinne. Po překonání nejpřevislejší části stěny odbočili do

  Ricardo a Stoupa za použití závěsné postele k bivakování ve strmé stěně protáhli samostatnou linii až na vrchol a P. Jonák s V. Šatavou se koncentrovali na volný přelez původně technicky lezených délek. Výsledkem je cesta SuperErectissima. Všechny délky klasifikace 8 a výše byly vylezeny stylem RP nebo PP. Ačkoli jsou v cestě použity nýty, je třeba počítat s odlezy v pískovcovém duchu, včetně délky klíčové. Kde to struktura skály umožňuje, je třeba se jistit vklíněnci a friendy i v těžkých délkách. Povinné lezení mezi jištěními je v nejtěžších délkách někde kolem stupně 9- . Název SuperErectissima je míněn jako roztomilá reminiscence na všechny ty dolomitské diretissimy a superdiretissimy, které označují nejpřímější linii k vrcholu „ve směru padajících kapek“. délka: 560 m, 17 délek obtížnosti jednotlivých délek: 8-, 10-, 9-, 9-, 9, 7+/8-, 7+, 7, 9, 9-, 8/8+, 7+/8-, 7,7-, 7, 8-, 5+.