V časopise Svět Outdooru vyšel článek s naším ambasadorem Stoupou:
Dušane prosím, představ se čtenářům Světa outdooru, kteří tolik nelezou, a třeba o tobě ještě neslyšeli. Jaká je tvá profese?
Lezu asi dvacet pět let a pár cest, které jsem vylezl ve středních velehorách patřilo k velmi těžkým výstupům uznávaným doma i v zahraničí. Nejčastěji lezu na hladkém vápenci v Moravském krasu, baví mě to i v Ádru a na Labských pískovcích. Kromě lezení se věnuji sociálním vědám. Zajímají mne témata na rozhraní sociologie, sociální filosofie a v poslední době i biologie. Zaměstnaný jsem na Slezské univerzitě v Opavě.
Jak bys popsal svou lezeckou kariéru? Co považuješ za své lezecké NEJ?
K lezení jsem se dostal pádem ve Vysokých Tatrách. Z ošetřující lékařky se vyklubala horolezkyně, která mi zajistila zápis do horoškoly, aby se předešlo něčemu vážnějšímu.
Na NEJ otázky odpovídám NEJvíc nerad. Nejkrásnější kopec z dálky, který jsem lezl, je asi Matterhorn nebo Pik 4810 v Pamiro-Altaji. Nejhladší stěnou, kde mám prvovýstup je jižní stěna Marmolady, nejnebezpečnější je asi lezení v zimě, největší sranda je s Bačou (dlouhodobým spolulezcem, pozn. redaktora), nejdéle ve stěně jsem byl 10 dnů, nejčastěji lezu v Krase a nejvíc se bojím v Ádru.
Celý rozhovor k přečtení ZDE:
https://www.svetoutdooru.cz/novinky/38410-rozhovor-dusan-stoupa-janak-a-jeho-dlouha-cesta-zpet-na-skaly/
