Petr Macháček používal půl roku japonský vařič SOTO OD-1R. Zde jsou jeho poznatky.

Údaje výrobce: Vařič Soto OD-1R s tlakovou regulací Výkon: 3260 W / 11000 BTU / 2800 kcal/h Doba hoření: cca 1,5 hod na 250 g kartuši Hmotnost: 73 g Rozměry ve sbaleném stavu: 52 x 52 x 81 mm Infocena: 1999 Kč Dodává: Tilak

Nejen svým názvem dává plynový vařič Soto OD-1R tušit, že půjde o japonský produkt. Mezi jeho další atributy patří precizní, kompaktní a uniformní provedení, nízká hmotnost, čistý design a více než dostatečný výkon. Celý název vařiče Soto OD-1R Micro Regulator Stove ukrývá to, čím se OD-1R liší od ostatních plynových vařičů, a na čem je také založen marketing okolo tohoto vařiče. Výkon vařiče není regulován klasickým jehlovým ventilem, ale pomocí malého tlakového regulátoru. Díky tomu se vařič chová specificky a jinak než ostatní vařiče. I v důsledku toho se pak mezi outdoorovou veřejností objevují různé mýty a dezinformace. V testu se pokusím vše vysvětlit a uvést na pravou míru. Nejprve trochu základních údajů. Soto OD-1R je opravdu lehoučký. Hmotnost udávaná výrobcem je 73 g, přičemž já jsem v reálu naměřil ještě o 3 g méně. Vařič je opatřen piezo zapalováním ukrytým pod kovovým krytem. To, spolu s vývodem pieza vedeným vnitřkem vařiče a hrotem umístěným uprostřed hořáku, dává dobrý předpoklad jeho k vyšší životnosti a odolnosti. Příkladné je i dvojité těsnění vařiče v místě, kde se našroubovává na kartuši. Vlastní hořák má vypouklý kloboučkovitý tvar s otvory po celé jeho ploše. Díky tomu je plamen lépe a rovnoměrněji rozváděn směrem ke dnu nádoby a vařič vyhoví jak pro nádoby s menším, tak i větším průměrem.  

  Tři podpěry pro nádobu jsou sklopné směrem k tělu vařiče. Stačí je povysunout, sklopit a schovat pod hořák. Průměr rozložených podpěr je 11 cm. Podpěry působí docela subtilním dojmem, nicméně zdání klame a tyto si poradí i s hmotností okolo 2 kg. Netradiční způsob skládání a fixace podpěr sebou nese jejich časté a občas i lehce iritující uvolnění při manipulaci s vařičem, při našroubovávání na kartuši, nebo i při rozkládání/skládání. Jakmile je ale vařič na kartuši a stojí na zemi nebo na stole, podpěry spolehlivě drží na místě.

Ovládací ventil je vybaven sklopnou drátěnou rukojetí, která se nezahřívá a zároveň dostatečně vyčnívá tak, aby nebylo nutné hledat regulaci až u těla vařiče schovanou pod hrncem. Díky přítomnosti tlakového regulátoru funguje otáčení drátěnou rukojetí sice standardně, ale vizuálně jinak, než by každý podvědomě čekal. Přestože i zde se otáčením proti směru hodinových ručiček ventil, jak je to obvyklé, otevírá (zvyšujeme výkon), tak při tomto směru otáčení dochází k zasouvání hřídele ventilu dovnitř vařiče. Čím více ventil drátěnkou povolujeme (zvyšujeme výkon), tím více zalézá do těla vařiče a naopak. Jako kdybyste povolovali šroub, ale on naopak zalézal dovnitř (opačný závit). To je dáno právě přítomností tlakového regulátoru, který má na svědomí ještě jednu neobvyklou vlastnost regulace. První jedna a půl otáčky nemá na puštění plynu žádný vliv. Během ní dochází pouze ke stlačení vnitřní pružiny tlakového regulátoru. Porovnání funkce regulace u vařiče Soto OD-1R a běžného vařiče s jehlovým ventilem: (sken z manuálu vařiče Soto)

Tlakový regulátor a mýty a pověry okolo Největší „inovací“ je u tohoto vařiče miniaturní tlakový regulátor. Regulátor tlaku plynu zná většina z nás ze všech větších plynových spotřebičů, kde vyrovnává změny tlaku ze zdroje plynu, resp. reguluje tlak plynu na bezpečnou, přijatelnou a nejlépe konstantní hodnotu po celou dobu jeho čerpání. I zde je úkolem tlakového regulátoru udržovat konstantní tlak a tím i průtok plynu pokud možno po celou dobu života kartuše. Nic více! V případě kartuše tak výkon vařiče není s určitými omezeními ovlivňován postupným ubýváním plynu či různou teplotou okolí. Do jaké míry toto platí je dáno několika faktory které se vzájemně ovlivňují a spolu souvisí: - v kartuši musí být dostatečný tlak plynu pro správnou funkci regulátoru. - vlastní tryska vařiče musí mít větší průměr než je běžné, aby i při nižším tlaku plynu v kartuši (např. způsobeném nízkou teplotou) byla schopna poskytnou dostatečný průtok plynu a mohl být zachován konstantní výkon. - teplota kartuše s plynem, resp. teplota okolí musí být dostatečná k tomu, aby se plyn vypařoval a vytvářel v kartuši dostatečný tlak, ale také aby tento tlak byl větší než je tlak nutný k otevření ventilu tlakového regulátoru. S tím souvisí i druh směsi plynu použitého k naplnění kartuše. Co z toho plyne? Budu-li mít stejnou kartuši s plynem a běžný vařič s klasickou ruční regulací pomocí jehlového ventilu, který bude mít dostatečný průměr trysky, tak i u něj dosáhnu toho, že okolní teplota nebude mít v podstatě na výkon vařiče vliv nebo jej ovlivní naprosto stejně. Jen konstantní výkon budu muset zajistit ručně, postupným povolováním regulace – otevíráním ventilu. Ve své podstatě tedy záleží pouze na použité směsi plynu (zda bude např. při nízkých teplotách vůbec funkční) a nikoliv na tom zda je vařič tlakově regulovaný nebo nikoliv. Kartuše s isobutanem a vyšším obsahem propanu na tom budou při nižších teplotách obecně lépe. Tlaková regulace je „pouze“ přidaná hodnota, která mi při vaření usnadňuje život a udržuje za mě a bez mého zásahu stále stejný výkon/plamen. Tlaková regulace pouze redukuje tlak, není možné aby nějak magicky tlak zvýšila. Proto také ta jedna a půl otočky regulace, kdy se ještě nic neděje. Vytváří se tak prostor pro správnou funkci regulace po celou dobu života kartuše.

Ptáte se možná proč tedy i výrobci ostatních vařičů s klasickou ruční regulací nezvětší průměr trysky, aby i při nízkých teplotách a klesajícím tlaku plynu v kartuši bylo možno stále ještě při na maximum otevřeném ventilu získat výkon vařiče srovnatelný s výkonem, když byla kartuše plná? Domnívám se, že hlavní důvody jsou dva. Tím prvním je hazard s přílišným tokem plynu do hořáku (bezpečnost) a jeho plýtváním. Běžný uživatel netuší, proč by měl vařit na plameni tak akorát a rád „vopálí“ výkon na maximum. Ten druhý důvod bude souviset pravděpodobně se zvýšenou produkcí oxidu uhelnatého. Platí, že čím větší průměr trysky a menší tlak, tím více vzniká oxidu uhelnatého a ten je, jak známo, pro člověka nebezpečný a smrtelný (nebezpečí vaření v nevětraných prostorech apod.). Však také významnou část první strany návodu k vařiči SOTO OD-1R zabírá důrazné upozornění týkající se oxidu uhelnatého a zajištění potřebného větrání při vaření.

Praktické zkušenosti Výrobce udává dobu varu 1l vody při 20°C 3 min 54 s. Já jsem v reálu v terénu bez použití pokličky dosahoval časů mezi 3 min 40 s a 4 min 25 s, což zhruba souhlasí. Vařil jsem na titanovém hrnci Alb o objemu 1,5 l a průměru dna 16 cm. Půl litru vody jsem v menším hrnci o objemu 1l přivedl do varu v průměru v pěkném čase 2 min 33 s. Teplota okolí i plynu v kartuši byla 21°C. To samé měření doby varu 0,5 l vody jsem provedl i s kartuší podchlazenou na -9°C. Kartuši jsem použil Primus PowerGas 250 se „čtyřsezónním“ mixem plynu (obsahuje isobutan). Vařič jsem opět zapálil a pustil na plný výkon a už jsem na něj nesahal. Čas potřebný pro uvedení vody do varu byl pouze o 3 s delší – 2 min 36 s. Tlakový regulátor dostal díky vhodné směsi plynu šanci a zjevně zafungoval. Takřka stejný čas jako u nepodchlazené kartuše. Spotřeba vařiče se pohybuje někde mezi 3 – 4 g plynu za minutu vaření. Při měření na podchlazené kartuši jsem udělal i zajímavé porovnání s hojně rozšířeným vařičem Var 2 (bezvětří, voda 13°C, teplota okolí 21°C, kartuše -9°C, 0,5 l vody)

        vařič
        teplota kartuše
        doba varu (min)
        spotřeba plynu (g)
        spotřeba/průtok (g/s)


        Soto OD-1R
        21°C
        2:33
        8,6
        0,056


        Var 2
        21°C
        2:55
        7
        0,040


        Soto OD-1R
        -9°C
        2:36
        6
        0,038


        Var 2
        -9°C
        4:16
        6
        0,023

Co z tabulky plyne? Vařič Var 2 měl v případě podchlazené kartuše jasně problémy s dostatečnou dodávkou plynu z kartuše. Vodu nakonec do varu přivedl v delším čase, ale spotřeboval na to stejné množství plynu (viz nižší průtok)! Skoro by se chtělo říct, že pokud mi nezáleží na čase, tak je to fifty-fifty. Je třeba si ale uvědomit, že test probíhal za pokojových podmínek, absolutního bezvětří a podchlazená byla pouze kartuše. Samotný vařič a nádoba by byla v reálné situaci vystavena chladu a větru, čas by hrál proti nám, a tak je dost dobře možné, že v případě vařiče Var 2 bych vůbec vodu k varu nemusel přivést. Samozřejmě je to bráno ad absurdum, nepočítám možnost zastínění vařiče apod.

Co se týká komfortu obsluhy, tak celkově je ovládání vařiče jemné a snadno nastavitelné v požadovaném výkonu a ani na plný výkon nedojde k odtržení plamene od hořáku. Trochu cviku a opatrnosti však vyžaduje nastavení minimálního výkonu, kdy plamen na velké ploše hořáku začne pulzovat a po čase zhasne. Při zapalování vařiče je vzhledem k počáteční „hluché“ otočce regulace nutné otáčet regulaci (pouštět plyn) a průběžně cvakat piezo zapalováním dokud nechytne hořák. Zvláště pokud vařič ještě nemáte „v ruce“.

Závěrečné zhodnocení SOTO OD-1R je technicky vyspělý a precizně provedený vařič pro fajnšmekry. Plošně provedený hořák si bude rozumět jak s malými tak i s většími průměry nádob. Přítomnost tlakového regulátoru má za následek možnost velmi jemné regulace výkonu. Na druhou stranu, protože při vaření většinou každý neustále reguluje výkon podle aktuální potřeby a toho co se děje uvnitř hrnce, tak konstantní nastavení výkonu po celou dobu vaření bez potřeby našeho zásahu postrádá smysl a nemá valný význam. Propagační graf firmy Soto který ukazuje jak v průběhu 9 minut klesá výkon tlakově neregulovaného vařiče je pouze chytrým marketingem, resp. faktem bez zvláštní hodnoty. Naopak, význam této regulace je třeba hledat v zajištění dostatečného a vyrovnaného výkonu i při nižších teplotách, pokud nám to samozřejmě směs v kartuši ještě dovolí. Osobně si myslím, že potenciál vařiče Soto OD-1R využijí zejména ti, kteří rádi a často provozují různé zimní akce a výpady do hor. Všem těm usnadní vaření v zimních podmínkách. © Svět outdooru, srpen 2010, text a foto Petr Macháček