Projíždím internety a narazím na nějaký fotky z Dolomit, říkám si "hmm to vypadá moc dobře"...a bylo jasno, je potřeba vyrazit, nejlíp hned!

Žhavím telefon a volám prvnímu kumpánovi : "co Dolomity krocánku, ztrestáme je? Dneska, zítra, pozítří? Počasí je podplacený, bude to epický a vracet se budem nevím kdy.
Obratem hlásí, že ve čtvrtek nebo v pátek bude ready a je namotivovanej jak Tony Montána...
Druhýmu píšu, baj vočko za dva dny jedem fotit na hory, máš sbaleno? Taky se chytil na první dobrou!

Ve čtvrtek na večer se nic nestíhá, nikdo nechce řídit přes noc, takže vyjedem za čerstva v pátek ráno...nebylo nám přáno a po Brně se točíme jak špina v kýblu, na dálnici se dostáváme dost pozdě, po cestě je spousta uzavírek, kolon, objížděk, celkově velký špatný...
Dneska už do Dolomit nedojedem a kdyby jo, bude snad půlnoc. S touhle myšlenkou teda měníme plán a spaní si najdeme v Rakousku...na místo dojedem docela včas, kolem 20:00 a je ještě nějaká šance na západ slunce. Jenže, kde se vzala tu se vzala legendární věta "já bych ten západ klidně prokaučoval a radši se vožral"...ano, je to tak, ten den jsme západ neviděli :D

Druhý den byl ve znamení velkých změn, rozhodnutí i zvratů. Začali jsme pozvolna průzkumem okolních Jezer, potom přejeli do Slovinska mrknout na Mangart do Triglavského národního parku. Průběžně koukám na počasí a to se tváří v okolí Tre Cime jako famózní.
Co teď?! Zůstanem nebo pojedem? Šestý smysl mi říká ať jedem, tak jedem!
Na místě se realita střetává s předpovědí a ta je úplně jiná, vysoká oblačnost, všude se valí mlha a viditelnost je místy jen pár metrů...už slyším ty posměšky, kdo je tady expert na počasí a hnal nás do takovýho humusu? Kdo se nachytal a věřil norský předpovědi počasí?

Toho my neceníme...naštěstí jim huby zavřela náhlá změna počasí, pod náma se začala valit inverze a mlha začala odhalovat nejvyšší štíty Italských Dolomit, paráda!
Bohužel tahle krása netrvala věčně a netrvala ani hodinu, do toho ještě připlula mrznoucí mlha, viditelnost byla zase jen pár metrů a už to vypadalo na odchod domašov.
Jenže to byl jen klid před bouří a to doslova. Mlha se začala opět trhat, někde v dálce byl vidět obrovský bouřkový mrak nachystanej na nebeský divadlo, podporovanej našima připomínkama  "Čumte na něj, ten se za chvilku do někoho vysype"...a taky že jo!

Strašlivej diktát, blesky snad každý dvě vteřiny, valící se inverze, noční obloha, vysoký štíty hor, to všechno nasvícený vycházejícím měsícem, chachaaaa no to jsem ještě nežral!
Lepší už to být nemohlo a určitě to byla nejlepší bouřka, která se nám za posledních několik let podařila nachňapat.
Další dny si na nás počasí přichystalo úplně jiný podmínky, ptáš se jaký? Tak koukni na vídeo a sám uvidíš :)