V Česku nenajdete tak všestranného horolezce, který by se mohl pochlubit (Šatavis se jimi taky nechlubí)
prvovýstupy na písku v jedenáctém stupni, k tomu několika oceněními výstup roku ČHS, mixy v desátém stupni, vlastními cestami v devátém stupni jizerské klasifikace… A hlavně elitní řadou odvážných prvovýstupů v horách.
Ve stylu tvrďáckého lezení vytvořil s parťáky bigwallové směry v Dolomitech („Erectissima“ 10-, „Fram: End of Misery“ 10-), Pákistánu („Bloody Mary“ 9-, A2), ale také v nepříliš tuctovém Grónsku, Kyrgyzstánu, Namibii, Keni, Mali nebo Alžírsku…
Protože Šatavis sám od sebe nic neřekne, bylo potřeba ho k tomu trochu dokopat.
Celý rozhovor s názvem Tichá voda stěny mele si můžete přečíst na serveru Emontana.cz
