Sto metrů od řeky, šedesát od náhonu, a Tilaka na čele.

I tak by se dala ve zkratce shrnout letošní povodeň očima Tilaku. První vodu jsme zažili v roce 1997, ještě ve výzkumném ústavu chovu skotu v Rapotíně.  Roman Kamler říká, že kdyby tehdy byla voda o pár centimetrů dál, nejspíš by tu dnes žádný Tilak nebyl. Měli jsme opravdu velké štěstí.

1997, Rapotín

V roce 2000 jsme se přestěhovali na ulici Žerotínova, kde vyrábíme dodnes. 

2000, rekonstrukce dnešního oddělní vývoje, Žerotínova

Dlouhých 27 let se nám povodeň vyhýbala i přesto, že jsme kousek od řeky Desné. Ta teče z Jeseníků a do jisté míry ji může regulovat správa elektrárny Dlouhé stráně. Snad i to je důvod, proč jsme si ještě minulý týden možnou povodeň jen těžko připouštěli, a do úklidu výrobních prostor v přízemí jsme se pustili až v sobotu 14. září odpoledne. Vzhledem k velikosti dílny, přípravy, skladu a skladu materiálu jsme neměli šanci všechno dostat do patra, a tak jsme se museli spokojit s tím, že jsme všechno zvedli nějakých 40 centimetrů nad podlahu.

Dílna po krizové elevaci. Stroje zvednout nelze - není kam.

Neděle 15. září 2024, ráno. Ve světlé budově nalevo pro Vás šijeme naše oblečení.

V neděli ráno se dvůr Tilaku rychle začal plnit vodou přitékající po cestě od záhradkové kolonie, za kterou je náhon a řeka. O pár hodin později už byla voda na cestě do půl pasu a přístup k nám byl možný jen mokrou nohou.

Zadní vchod

Hlavní vchod do skladu Matouš v panice zalepil páskou..

Úsměvné řešení nakonec ale opravdu sehrálo svoji roli.

Voda se totiž o dveře skladu v neděli kolem poledne jen lehce opírala.

Stejně tak se zastavila jen pár centimetrů od hlavního vchodu. Ten jsme navíc bedlivě hlídali.

Kolem nás bylo všechno pod vodou, ale my jsme měli vlastní ostrůvek, který nakonec vodu ustál.

A škody? Minimální. Máme vlhkou fasádu a prostor pod podlahou, museli jsme na pár dní zpomalit výrobu a pod hlavním rozvaděčem proteklo tolik vody, že se k němu nikdo nechtěl přiblížit - to jste možná viděli na našem Facebooku. 

Měli jsme štěstí? Rádi vtipkujeme, že tolik goráče v budově musí přeci vodu odpuzovat. Rádi věříme, že Tilaka (červené znaménko v našem logu) opravdu funguje a jsme tedy pod její ochranou. 

Je ale na místě si přiznat, že záchranné složky i správa nádrží Dlouhé stráně odvedly na Desné výbornou práci a my jsme trošku na kopečku. Jsme proto moc vděční, že se můžeme dál věnovat tomu, co děláme nejraději. Tedy vyrábět u nás super oblečení a dát mu v horách pořádně zabrat.

Děkujeme také za podporu Vám všem, kteří jste nám psali a těšíme se, že se znovu potkáme, nejlépe někdě na kopci.