Již několik let jsem členem spolku Cesta Česka, týmu 9 nadšenců, kteří se rozhodli věnovat se putování. Usilujeme o to navrátit putování široké veřejnosti, vždyť nemusí být spojeno pouze s náboženskými poutěmi. Loni na podzim se nám podařilo dokončit poutní cestu z Blaníku na Říp. Z hlediska dnešní pandemické situace to bylo opravdu za 5 minut dvanáct. Mnozí poutníci se již letos mohli vydat na cestu a svým způsobem ji tak vdechli život.
Putování začíná v Louňovicích pod Blaníkem, pokračuje převážně po vyznačených turistických cestách východní částí Středočeského kraje a končí na hoře Říp pod rotundou svatého Jiří. Do Louňovic asi nevedou všechny cesty, ale pokud vyrazíte z Prahy, můžete se spolehnout na ranní či dopolední autobus z nádraží Roztyly.
Tato cesta, která propojuje dva bájné české vrcholy, je unikátní tím, že nabízí nejen dlouhé kilometry, puchýře a chuť zahnat žízeň, ale i sedm etap vedoucích k zamyšlení. Můžete tedy chodit a přitom v sobě najít odpovědi na otázky, které si většina z nás čas od času klade. Když je tělo v pohybu a smysly jsou obráceny jak vně tak i dovnitř, odpovědi přichází jednodušeji než v neustálém denním shonu. Zatímco Blaník nese symboliku ochrany, Říp je symbolem počátku i našeho domova. Jde tedy o cestu od chaosu a nespokojenosti, kterou v sobě člověk může pociťovat, k utřídění si myšlenek a svých hodnot.
I já jsem proto pod Řípem již posedmé zalistoval v poutním deníku (viz foto), abych si pročetl otázky k poslednímu tématu, které nese název: „Kam vede mé směřování“. Musím říct, že po uplynulých 6 etapách jsem už navykl tomuto otázkovému rytmu. Odpovědi se cestou do prudkého řípského krpálu hrnuly samy, nestačil jsem je ani zapisovat.
Jsem vskutku hrdý na to, že se nám podařilo ve spolupráci s Klubem českých turistů (KČT) tuto novou poutní cestu otevřít. A jakou úlohu hráli kolegové z KČT v přípravě cesty? Jejich role se dá dobře vyčíst z fotky, kde má hůlka ukazuje na rozcestník s originální poutní cedulkou vyrobenou specificky pro tento projekt. Tyto plechové cedule se postarají o to, abyste nezabloudili nebo nesešli z cesty. Je na nich i QR kód, při jehož načtení se náhodnému kolemjdoucímu vyjeví vše potřebné o dané etapě i místě.
Pro ty, kdo by chtěli spojit turistiku s poznáním okolí, mám několik dalších lákadel. Kromě avizovaných, zhruba dvou set kilometrů mohou poutníci spatřit zblízka podobu části naší země. Hlavní místa - začátky a konce etap jsou perly samy o sobě. Ať už zmíníme Vlašim s krásně rekonstruovaným Žižkovým náměstím, Český Šternberk s majestátným hradem, město Sázavu a její klášter, starobylou Kouřim, Starou Boleslav nebo vínu zaslíbený Mělník, máte se na co těšit. Ale zajímavé je vidět i to nehezké, to, co jako turisté příliš rádi nevidíme. Hlučné dálnice, asfaltové cesty, které pořádně potrápí lýtka i chodidla, místy neutěšené Polabí s obrovskými průmyslovými areály. Stejně tak jako v nás najdeme spoustu nelichotivého, tak ani okolí není vždy upravené jako na fotce z Instagramu.
Foto z portálu mapy.cz velmi přesně naznačuje, kudy cesta vede. Navíc je k mání i tištěná mapa pro ty, kdo se rozhodli ponechat mobil v batohu a pěkně po staru sledovat papírovou „navigaci“.
Co říci závěrem?
Rád bych pozval ty, kteří se nebojí jít sami ani s přáteli. Někdy je samota jednodušší a naopak podpora v týmu na další cestě může být další výzvou. Jděte postupně, nepřeskakujte etapy, nespěchejte. Není potřeba jít v kuse, pokud nejste zvyklí na dlouhou, několikadenní chůzi. Dopřejte si den odpočinku, vykoupejte se třeba v rybníku v Sadské, který zatím v létě „nekvete“. Nepodceňte výběr bot. Nejhorší to mají sportovci jako já. Domnívají se, že mají kondici, ale chůze je o něčem jiném. Je i o překonávání diskomfortu, o posilování vůle, o tom, že to nevzdám při prvním puchýři (při pátém už to ale prosím zvažte a neriskujte následnou neschopenku). Usmívejte se na fotkách, i když Vám třeba nebude hej, jako třeba já v cílové rovince pod Řípem.
Nezapomeňte si před cestou pročíst další potřebné informace na našich stránkách www.cestaceska.cz a nechte nám vzkaz v online putovní knize. A hlavně se nám prosím neztraťte z dohledu, na Facebooku se dále propojujeme, komunikujeme a informujeme o dalších spolkových aktivitách. Putování zdar!
