Evaluační kurz IFMGA

V jednom z posledních článků Dany Menšík psal o freeridu v rámci vzdělání ČAHV/IFMGA horských vůdců. Dneska na něj navážu pár slovy o tzv. evaluačním kurzu, což je v podstatě úplně poslední akce, kterou musíme jakožto aspiranti na horského vůdce absolvovat předtím, než půjdeme k závěrečným zkouškám poprat se o „placku“ (čili vůdcovský odznak).

Evaluační kurz proběhl v druhé polovině června v Chamonix ve Francii a jeho podstatou je v praxi ukázat všechno to, co jsme se v průběhu tří let v kurzech naučili. Každý z aspirantů dostal na starost dva hosty – klienty, o které se v průběhu dalších šesti dní staral. Znamená to v první řadě seznámit se, a nejen lidsky, ale i se zkušenostmi, motivací, vybavením a představami hostů o jejich lezeckých cílech tak, aby v maximální míře byli spokojeni, a zároveň všechno bylo bezpečné a reálné. A zrovna tohle není úplně banální záležitost, protože se vzájemně neznáte a musíte se nejdřív trochu oťukat, abyste věděli, do čeho se spolu můžete pustit. Radost v očích klienta na konci túry je zadostiučiněním pro každého guida. A platí to i naopak – když je klient zklamaný, horský vůdce to vnímá stejně. Guide a hosté – to jsou spojené nádoby. Nicméně i to patří k této profesi - holt to někdy z různých důvodů nevyjde přesně podle plánu, ale s tím se musí v horách počítat.

Během túr pak na aspiranty dohlíží už guidi s plackou. Po každém dni se svolá debreafing a hodnotí se průběh dne, diskutují se připomínky, zlepšováky a případné alternativní řešení, padají otázky „Co bys dělal, kdyby… Jak bys řešil to-a-to…“. Hned potom se vymýšlí plán na následující den/dny podle toho, jaké panují aktuální podmínky na kopcích, podle předpovědi počasí a také únavy (nejen) klientů. Posléze následuje breafing s hosty, kde se prezentuje plán, a individuální příprava. „Pracovní den“ začíná třeba ve 4 ráno a končí až ve večerních hodinách. A samozřejmě nesmíme zapomenout, že jsme lidi, co se rádi baví, takže posezení u piva nebo vína a pokec je přirozenou samozřejmostí.

Součástí našeho „evaluáku“ byl logicky hned na začátku ledovcový kurz – seznámení hostů s pohybem po ledovci, na mačkách, prací s cepínem, navazováním na lano atp. Proběhl na Mer de Glace, kam se dostanete vláčkem z Chamonix na stanici Montenvers v nadmořské výšce 1913m. Ještě jsme si stihli ke konci dne zalézt v kompaktní skále 3-délkové cesty.

Další den nás čekal známý hřebínek Arête des Cosmique v epesních podmínkách. My jsme ho spojili s tzv. Ladies Ridge (Arête à Laurence). Někteří z nás se na „Kosmickou hranu“ dostali skalní cestou přes Éperon des Cosmiques. Dolez hřebene končí přímo na horní stanici lanovky Aiguille du Midi (3842m).

Třetí den jsme s „mýma klukama“ zvolili za cíl horní stanici lanovky Index pod Aiguilles Rouges. Odtamtud krátkým nástupem (ještě ve sněhu) pod stejnojmennou věž Aiguille de l'Index. Tady jsme měli vyhlídnutou spektakulární jihovýchodní hranu s nástupem cestou Brunat – Perroux pro zpestření. Ale když jsme viděli až třicetinohou stonožku, která se tam nahrnula během toho, co jsme lezli první délky cesty Brunat –Perroux, raději jsme si dolezli započatou cestou, abychom se jim vyhnuli a zmenšili tak riziko, že na nás budou házet kamení.

Následující den jsme nastoupili na chatu Albert 1er na ledovci Tour. Tam jsme ještě před večeří probrali záchrany z trhliny.

Hned brzo ráno (ve 3 hodiny ráno snídaně) jsme všichni vyrazili směr Aiguille du Tour, každý s trochu jiným plánem, jak se dostat na vrchol. Předpověď počasí byla jedna věc, ale realita takhle brzo ráno byla věc jiná – přes noc vůbec nemrzlo, sníh byl měkký a mokrý, místy se do něj člověk propadal až po pás a všude kolem visel opar a nevěstil nic dobrého. Skoro každý svůj původní plán upravil na jednodušší variantu. Vrcholy nakonec byly – Aig. du Tour a Tête Blanche. Ještě ten stejný den jsme sestoupili do údolí.

Poslední den hlásili na brzké odpoledne déšť, proto jsme se opět rozlezli po Aig. Rouges (snadnější přístup lanovkami, skalní lezení). My jsme si vylezli krásnou cestu Frison-Roche na Brévet. Pro „moje kluky“ to byl zážitek – jedna z prvních vícedélkových cest, stěnové lezení v plotnách, nějaký ten traverz, koutová spárka i „chytovatý“ kout na závěr.

Byl to prima týden s výbornými lidmi. Týden v reálném guidovském provozu. Pro někoho možná pozvánka na další evaluační kurz, který se bude konat zase na konci následujícího běhu vzdělávání ČAHV2021-2024. Do té doby jsou samozřejmě ostatní guidi plně k dispozici ;-)

 

Používané oblečení:

Tilak Spike, Femund, Crux, Stinger

 

Ladislav „Lájoš“ Petráš