Víza, pasy, očkování, vybavení, servis motorek, webové stránky, technika, vybavení.. zapomněli jsme na něco? Ne? Tak jedem..
Téma, který je těžký obsáhnout v pár odstavcích. Proto nám dovolte trochu více prostoru a my se pokusíme to vzít poctivě.
Začátkem listopadu 2015 jsme seděli doma u čaje a nevěděli, jak se něco takovýho plánuje. A nevíme to ani dnes. Udělali jsme si seznam, který jsme asi stokrát doplňovali a snažili se podle něj jet. Uvedeme vás do děje: chodíme normálně do práce, takže všechno se řeší po večerech a o víkendech. Termín odjezdu jsme si stanovili 16.4.2016 s tím, že v práci budeme do konce února. Představa poměrně jasná: březen zařídíme pár posledních věcí a těch 14 dní v dubnu si užijeme doma s rodinou a přáteli. Jo, kéž by
Je jasný, že s předstihem se musí řešit víza a očkování. To ví každý. Sešli jsme se tedy s panem Opatřilem z Moravia Contact, aby nám řekl co a jak. Dozvěděli jsme se kolik času máme v jaké zemi, jak to přesně všechno funguje a odcházeli s tím, že stačí dodat termíny, kdy do konkrétních států chceme a on většinu zařídí. No jo, to je super. Jenže to znamená už vlastně naplánovat Asii. To jsou přesně ty chvíle, kdy zjistíte, že pro splnění úkolu A musíte nejdřív udělat úkol v pořadí zhruba tak F. Naštěstí má Vojta už nějakou představu. A tak po večerech počítáme kilometry, zastávky, trasu atd. Zní to možná divně, ale zabralo nám to nakonec skoro měsíc. Hurá, máme termíny a víme co a jak. Na konci roku mezi svátky vybíráme všechnu dovolenou, co nám zbývá a obíháme úřady. Kvůli množství zemí si vyřizujeme raději 3 pasy každý. Jsme překvapení, že to vůbec není problém, jak někdo tvrdí. Prostě zaplatíte 600 Kč za kus. S novými pasy, termíny víz a 12 pasovkama už může proces běžet.
Pasy celkem: 3.600 Kč
S čím vám agentury nedokáží pomoc, je USA a Irán. Obě konzulární oddělení s nimi nechtějí spolupracovat a musíte je navštívit osobně.
USA: z toho máme největší strach. Protože pojedeme přes Irán, nemůžeme si vyřídit jen povolení ESTA za 14dolarů. Navíc je pouze na 90dní a my bychom tam asi rádi byli déle, když to půjde. Tudíž standardní proces. Poplatek 4000Kč za osobu, vyplnit formulář na netu, připravit možný i nemožný papíry o tom, že tady máme vazby a šup na objednaný čas na ambasádu. Měli jsme čas v 10:00, na řadu jsme došli o půl jedné jako poslední z nejposlednějších. Obava se za ty dvě a půl hodiny stupňovala. Proběhlo pár otázek a hotovo. Nevíme, jestli to bylo štěstí, nebo už chtěl jít konzul na oběd. Možná ho zastrašila 3cm hromada papírů, kterou se nechtěl prohrabovat. Věta: Fisum fam udelujemé, poslemé fám passpost postou. nás překvapila. Tak rychle? Supr! Poučení: Kdo je připraven, není překvapen.
Irán: tam je na všechno čas. Jestli někdo zuříte při vyřizování na českých úřadech, tak to je opravdu nic. Dovolat se tam je jako vyhrát v loterii. Na stránkách jsme samozřejmě úplně přehlídli dokumenty, které máme doložit. Hodně papírů jsme měli s sebou, ale bohužel např. kopie kartiček pojištěnce a letenky nám chyběly. Naštěstí nám paní vyšla vstříc a mohli jsme dokumenty poslat poštou. Lhůta pro vyřízení je taky bomba. Tvrdili nám, že když potřebujeme vízum až od půlky května, dají nám ho na začátku toho měsíce. Naštěstí pochopili naši situaci a pasy s vízy jsme si mohli vyzvednout první týden v dubnu. Poplatek za vyřízení je 50EUR. Poučení: Řešit s předstihem a obrnit si nervy.
Jediné země, které nemáme vyřízené před odjezdem je Turkmenistán a Mongolsko. Turkmenistán je možné vyřídit tak, že si řeknete, kterým přechodem pojedete, a víza tam na vás budou čekat připravené. Pro vyřízení bylo potřeba mít už ale povolený Irán. Ušetřili jsme tedy trochu času a pasy mohli mít už v klidu týden před odjezdem u sebe.
Mongolsko je menší zádrhel v našem případě. Vízum je sice platné 3 měsíce, ale od vydání. Proto necháváme každý jeden pas v Praze agentuře. Vyřídí ho na konci června a pošlou nám ho někam na trasu.
Víza celkem: 50.000
Očkování: není nic jednoduššího, než navštívit očkovací centrum. Všechno s vámi pořeší a poradí. Když máte peníze a dost času, je to v klidu. Mirka se očkovala 3 měsíce. Měla jen tetanovku a jinak nic. Postupně si dala žloutenku A+B, břišní tyfus, cholera, vzteklina, meningokok a žlutá zimnice. Vojta už v minulosti měl očkování žloutenek a tyfu, tak to bylo trochu rychlejší a i levnější.
Očkování celkem: Vojta 9.300 Kč, Mirka 12.200 Kč
Servis motorek:
Na čtyři dlouhé víkendy se nás ujal kamarád Tonda. V garáži jsme pod jeho vedením motorky rozebrali, zkontrolovali. Co bylo třeba vyměnili a opět složili. Vše se podařilo a motorky napoprvé naskočily. Udělal se v podstatě jen běžný servis a kontrola všeho možného i nemožného. Motorky nemají najeto moc a měnit tak vše „preventivně“ nemá cenu. Při náloži kilometrů, která nás čeká, se stejně něco rozbije. S tím se musí počítat a proč teď měnit něco, co bude klidně sloužit celou cestu. Na čem že to vlastně jedeme? Oba na BMW. Vojta na R1150GS Adventure a Mirka na F650GS. Na Vojtové je ke všemu víceméně krásný přístup a tak se nejvíce času tráví s Mirčinou motorkou. Tady to místy připomíná opravu slovenského lakatoše. Kvůli jednomu šroubku musíš rozebrat celý traktor!! Co se týká „tuningu“, tak na motorkách pár doplňků je. Na obou je to hlavně hodně krytek na krytky, molitanové vzduchové filtry, zásuvky, navigace, přídavná světla, zvýšená řídítka a nosiče kufrů. Mirka má nová pevnější řídítka, jiný zadní tlumič, padací rámy, automatické mazání řetězu a 21“ přední kolo. Vojta si namontoval tobinátor na plexi a lepší pružiny. Proběhlo také zpevnění rámu z důvodu toho, že origo rám je měkký jak máslo. No a samozřejmě nejdůležitější na celé přípravě – samolepky.
Servis a vybavení motorek celkem: Vojta cca 25.000 Kč a Mirka cca 32.000 Kč
Pojištění:
Nejsme takový pankáči, abychom jeli bez pojištění. Od začátku jsme ale tušili, že to nebude jen tak. Když jedete na pár měsíců, je výběr poměrně velký. Některé pojišťovny ale mají problém s motorkou, některé s vyšší nadmořskou výškou, někdy jsou výluky v pojištění i pro celé země. Věnovali jsme tomu pár dní a nakonec to vzdali. Naštěstí jsme dostali kontakt na společnost Eurovalley, která není v tomto směru žádný amatér. Pravidelně řeší individuální pojistky. Zatím hlavně třeba Antarktidu a podobné pikantnosti. Motorkáři jsme byli jejich první. Dalo jim to zabrat, ale všechno nastudovali a nakonec jsme mohli vybírat ze dvou pojišťoven - AIG a ERV. Obě jim pro nás nabídly parádní podmínky. Vysoké limity a tolerance všech zvláštností naší cesty. Dokonce ani není problém s dlouhou dobou pojistky. U českých pojišťoven jsme vždy skončili na lhůtě jeden rok. Pak je nutný návrat do ČR a zase je možné uzavřít pojistku na jeden rok. V tomto případě ale taková podmínka není. Zatím máme uzavřenou smlouvu na jeden rok, pak stačí dát pokyn našemu zprostředkovateli a on smlouvu prodlouží. Přesně podle našich požadavků. Nakonec ani cena není vysoká. Vzhledem k tomu, že díky pojistce nemusíme platit zdravotní u nás. Kontakt rádi poskytneme.
Pojištění zatím: 26.000 Kč/rok pro oba
Vybavení a Sponzoři:
Je úsměvný, když dostanete co týden od někoho zprávu, že kdyby mu to sponzoři zaplatili, jel by klidně taky. Hmm, kdyby tušil. To, že oslovíme pár firem vyvstalo nějak postupně. Dali jsme dohromady další seznam. Tentokrát toho, co s sebou chceme, ale nemáme to. Případně, že si na cestu koupíme něco nového, lepšího. Kvalitní oblečení na motorku do každého počasí, něco na převlečení, na zahřátí, okufrovat motorky, vybrat nějakou další bagáž a pár dalších v uvozovkách drobností. Začli jsme tak, že jsme si vybrali, co bychom rádi. Věděli jsme, proč chceme právě tuhle konkrétní značku. Stejně bychom si to s sebou koupili.Pak oslovili firmy, které s tím mají co do činění. Představili svůj projekt a poprosili o lepší cenu. Chápejte, že každá ušetřená tisícovka je další den na cestě, nebo hotel s večeří. To nám za to stálo. Nekteří nám vyšli vstříc. Ty dnes vidíte v sekci Partneři. www.jedemkolem.cz/partneri
Doprava motorek:
Jistě tušíte, že země se po souši objet nedá a tak musíme i my řešit přepravu motorek přes oceán. Už před vánoci se Vojta snažil kontaktovat firmy zabývající se lodní přepravou. Když už firma odpověděla (ano byli i případy, kdy nikdo nereagoval), nebylo nic problém, vyměnili jsme si pár mailů, ale po dotazu na cenu a podmínky přepravy přestaly všechny firmy bez výjimky komunikovat. Zřejmě by to pro ně bylo moc práce za málo peněz. V současné době tedy nemůžeme s jistotou nikoho doporučit ani říct konkrétní zkušenosti, protože ještě nevíme, jak ty oceány přejedeme. Tohle prostě budeme řešit, až to přijde. Lodě plují, tak to snad nebude takový problém.
Webové stránky:
Od začátku jsme věděli, že se o naše zážitky chceme podělit. Vojta rád fotí a točí, takže by snad mělo smysl vytvořit místo, kam dávat všechno možné. Vymýšlíme název. Musí to být česky, nemělo by to být s diakritikou, ať to každý na světe dokáže snadno vyslovit a mělo by to vyjadřovat, co chceme udělat. Mirka pálila různý kraviny a pak… JedemKolem! Od té chvíle, bylo jasno. Netřeba vymýšlet nic jinýho. Jedem kolem světa, snad. Kolem zajímavých míst a snad i pojedem kolem skvělých lidí.
Obrátili jsme se na kamaráda Petra Štěpánka (http://www.stepanek.design), aby nám poradil, jak udělat stránky. 10 minut brainstorming a Vojta věděl jak na to. Měli jsme obrovský štěstí. Vybrali jsme i šablonu, která se nám líbila, ale stála 100 dolarů. Za 2 dny byl Black Friday a cena byla 40 dolarů. No nekup to!
Pro jednoduchou a rychlou komunikaci jsme ještě vytvořili FB stránky. Nic složitého kupodivu. Je to skvělý prostředek, jak dát o sobě rychle vědět. Nejvíc to oceňuje naše rodina a kamarádi.
Stránky celkem: 40$
Technika:
Jestli chceme pěkný fotky a videa, musíme zainvestovat do správného vybavení. Taková cesta je asi jednou za život. A my se jen tak zase někam nepodíváme. Až budeme chodit večer sedření z práce, budeme moct zhlídnout nějaké videjko, nebo si prolistovat album. Veškerou techniku vybíral Vojta. Už má ledacos vyzkoušeno a hlavně rozumí parametrům rozhodně mnohem víc, než Miri. Nesmí nám chybět telefony, počítač, zrcadlovka, akční kamerky a dron. Co konkrétně jsme vybrali a vezeme s sebou vám, sepíšeme do sólo článku.
Technika celkem: raději to nechceme sčítat, byla by to příliš velká suma
Trénink první pomoci a lékárnička:
Školení, jak se ošetřit v krizové situaci nám udělal profík. Kamarád Marek Balicki, záchranář a motorkář v jedné osobě. Podrobnosti už jsme zveřejnili. Z jeho rad vyplynul seznam věcí do lékárničky a po poradě s lékaři jsme ji ještě rozšířili. Doufáme, že ty nejdrsnější věci nepoužijeme. Kdyby se ale něco stalo, měli bychom na to být připraveni. Seznam léků napíšeme zvlášť do článku.
Lékárnička celkem: cca 8.000 Kč
Tohle jsou asi ty největší položky. Dál je asi tisíc věcí, které jsme řešili. Jsou to samy o sobě drobnosti, ale v globálu je to hrozně moc času. Nejhorší je věčný pocit, že jste na něco zapomněli.
Takže stručně:
*na konci února jsme vyklidili náš pronajatý byt v Praze. Vyhodit, uskladnit nebo co s tím vším. Čeká nás měsíc a půl života v krabicích. Na tuhle dobu jsme se vrátili do Vojtova pokojíčku k mámě. Měla s námi trpělivost, když jsme někdy stresovali.
*navštívili jsme pracák – potřebovali jsme se hlavně přihlásit. Pochopit jejich systém je nadlidský úkol. Naštěstí jsme se setkali s pochopením a dokonce dostali i podporu na jeden měsíc. No, po těch letech, co odvádíme velkou část z výplaty, bychom čekali něco lepšího. Ale lepší než drátem do oka a stejně jsme s tím nepočítali. Takže dobrý.
*udělat si ještě čerstvou technickou na motorkách – máme trochu strach, protože podle nového už mohou být některé neoriginální věci na motorce problém. Nakonec v pohodě a máme na další 2 roky vystaráno
* díky Iránu, Japonsku a kdoví čemu všemu ještě musíme mít karnet – naštěstí to znamená asi jenom hodinu vyřizování. Jediná společnost, která vám tohle (dokonce na počkání) vystaví, je Autoturist v Praze. Stačí k tomu velký techničák a peníze samozřejmě. Nás karnet vyšel na 3000 Kč poplatek a 72.000 Kč záloha. Cena se samozřejmě liší od počtu listů a navštívených zemí. Třeba za Írán je příplatek.
*pořešit s pojišťovnou zelenou kartu na další období – celkem dobrý, pošlou nám je ve formátu pdf do emailu a my si je někde vytiskneme
*Vojta ještě navštívil úřad kvůli vyřazení auta. Nemá takovou hodnotu, aby mělo smysl ho prodat. Navíc se nám může hodit, až se vrátíme. Pak samozřejmě i zrušení pojistky.
*mezinárodní řidičák – jsou dva druhy, vyřizujeme si oba. Na každý je jedna fotka a 50 Kč poplatek. To máme 4 fotky a 200 Kč.
*dokončit krátký film z Pamíru 2014. Kdyby to Vojta nestihl před odjezdem, asi by se k němu už nevrátil. Vzal to zodpovědně, film sestříhal a komentář namluvil u kamaráda v nahrávacím studiu Nahrávadlo v Brně.
*vyřídit větší množství účtů, platebních a kreditních karet – ze zkušenosti víme, že ne všude vám akceptují zrovna tu vaši oblíbenou. Takže mít s sebou zálohu je na místě. Rozhodně vyřizovat ještě než dáte výpověď ;)
*letos končí 2. pilíř penzijka, které jsme si s Vojtou udělali. Stihli jsme ho tedy ještě zrušit a máte tak k dispozici dalších pár peněz.
*vyměnit nějakou hotovost na univerzální měnu – zvolili jsme dolary. Vezeme s sebou pár bankovek pro strýčka příhodu. Máme informace, že například v Iránu není možné platit kartou. Za nedlouho si to ověříme. Většinu peněz máme stejně postrkáno po účtech. Hlavně na spořících. Na běžných máme jen drobnou hotovost. To kdyby nám někdo zkopčil kartu, tak ať z toho nezšedivíme.
*česká tel. čísla si musíme nechat. Už kvůli internetovému bankovnictví. Žádný operátor nám nebyl schopný nabídnout nějaký rozumný tarif. Převedli jsme tedy svá čísla na kredit a budeme s voláním a posíláním sms z těchto čísel velmi šetřit.
*rádi bychom vyjížděli z centra Brna, z Náměstí Svobody – kolečko papírování Vojtu málem semlelo. Naštěstí nám vyšel maximálně vstříc tajemník Brna-střed pan Štika a za to mu patří velký dík!
*poplatky městu za odpady – neradi bychom řešili nějaké nedoplatky a sankce. Proto předem jdeme na úřad řešit poplatek za popelnice. V Blansku Mirka doložila uzavřené cestovní pojištění a od placení je zproštěna. Brno takový postup nemá. Prý je to na každém městu, jak k takovým věcem přistoupí. Tedy Blansko vs. Brno 1:0
*nutností je samozřejmě návštěva lékařů. Zdravotně jsme na tom oba dobře, jen u zubaře to bylo horší. Po konzultaci nám ještě vytrhl každému jednu osmičku. Snad ty další nebudou dělat problémy. Mirka si dala i návštěvu gynekoložky. Preventivní prohlídka a nechala si napsat antikoncepci na celou dobu naší cesty. Plus nějaké mastičky do lékárničky.
*nákup map, průvodců a pročítání všech možný stránek o cestování. Kontakt s lidmi, kteří navštívili naše cílové země, byl nedocenitelný. Tohle se nedá spočítat na čas. Všechno se prolínalo tím ostatním.
*chtěli jsme mít nálepky na kufrech, kde budou vidět naši Partneři a na štítech motorek trasu, abychom mohli ukazovat, kudy pojedeme. To zůstalo na poslední týden a nakonec jsme se rozhodli oslovit kamaráda, který je profík na polepy čehokoliv. Nechal vyrobit polep a jeden večer jsme mu dovezli kufry a štíty. Ráno druhý den bylo hotovo. (firma Acrobat Studio)
*den před odjezdem jsme oběhli pracák, aby nás vyřadili a šli se ještě odhlásit na pojišťovnu. Požádali jsme si ještě o příspěvek na očkování. Proplácí jen něco, ale dobrých 600. To se bude hodit. Odevzdali kartičky pojištěnce a bylo.
*a nakonec – nechat doma krabici s důležitými papíry a dokumenty. Oba jsme dali plné moci maminkám a nechali u nich každý svou „důležitou krabici“.
To je asi tak všechno. Možná jsme na něco zapomněli a možná jsme to jen zapomněli napsat sem. Držte nám pěsti ať je to ta druhá možnost…