Jiří Baják - Specialista na časosběry
Specializuji se na časosběrnou kinematografii, krajinářskou, reklamní, dokumentární a vědeckou ve 4K a 8K rozlišení s maximálním důrazem na detail a krásu přírody…a taky na černej a neseriózní humor.
Prvním oficiálním projektem od Timefocus FIlms byl krátký film a nemohl být odnikud jinud, než z milovaných Jeseníků, nazvaný Jeseniky 4K.
První oficiální video
Natáčení probíhalo 2 roky a na projektu jsem strávil více jak 2500 hodin, kde jsem se učil jakým způsobem jednotlivé fotky nafotit, upravit, potom tyto fotky poskládat za sebe, zjistit, že jsem to udělal všechno špatně a začít znovu, upravit a znovu poskládat za sebe, provést finální korekce a nakonec vytvořit výsledné video, které by bylo bezchybně zpracováno.
Začátky byly nejspíš stejné jako u každého kdo začínal, první fotky pro zábavu, potom nějaká videa a nakonec časosběry. První časosběry stály za prd, ale v tu dobu jsem si myslel, že jsou obstojné…a tak jsem nelenil a svoji ukázku práce poslal na pár míst, ale až na jeden mail se nikdo neozval.
Krutá a nemilosrdná pravda byla řečena v jednom jediném mailu, který přišel. Téměř všechno špatně, spoustu chyb a nevychytaných detailů, které jsem v té době neviděl a neznal. Na jednu stranu bylo skvělé slyšet od někoho, kdo tomu rozumí a živí se tím jaký je jeho názor a co přesně je potřeba zlepšit, na druhou stranu slyšet narovinu to, že vaše práce stojí za hovno není vůbec jednoduché. Tak jak tak byla tahle mailová komunikace to nejlepší, co mě ve světě časosběrů mohlo potkat a posunulo mě to dopředu.
Naštěstí ve mně neviděli jen to zlé, ale i něco dobrého, no a o několik let později jsem díky tomuhle mailu mohl pracovat na projektech po celém světě pro zvučná jména jako jsou BBC, National Geographic, Vizio nebo Microsoft.
Tyto projekty přináší i spoustu náhodných setkání a jedno z nejzajímavější pro mě bylo na téměř opuštěných a nebo úplně opuštěných ostrůvcích v Celebském moři pár kilometrů od Bornea. Cestovky na tyto ostrovy nejezdí, nikdo místní tam nechtěl plout a všechni, i online turistické průvodce nás varovali před tím, že na ostrovech žijí mořští cikáni a kontakt s nimi je nebezpečný. Jasnej signál toho, že to bude skvělá destinace bez turistů...a taky byla! Uplatili jsme místního majitele lodě, který nás týden vozil po ostrovech. Hned na prvním ostrově Maiga jsme potkali asi osmi leté dítě s půlmetrovou mačetou, vesele s ní máchal a provedl nás po ostrově, dokonce nám vyšplhal i pro kokosáky a dovedl i nejspíš všechny ostatní děti z ostrova, které nikdy bělochy neviděli.
Další dobrodružství bylo z deštných pralesů v Národním parku Gunung Mulu, kde jsme chtěli vidět ve dne co nejvíc živočichů, ale téměř všichni byli schovaní...říkal jsem si, že ta džungle je nějaká mrtvá a nemá potenciál. Další chyba! Jeden místní nám dal tip, ať si seženeme průvodce a jdeme v noci, že toho uvidíme daleko víc. Moc jsem tomu nevěřil, ale nasadili jsme čelovky, provůdce si nesehnali a vyrazili na průzkum do džungle. Světlo z čelovky lákalo hmyz, hmyz lákal predátory a tak se stalo, že na mým čele sezobl predátor svoji kořist…OK, čelovka na hlavě není dobrej nápad a patří do ruky! Jdeme dál a potkáme jednoho „miláčka“ jak do sebe tlačí sršně.Krásnej pavouk velkej jak dlaň, který si zasloužil, abychom ho obešli obloukem. O pár metrů dál jsme potkali o něco menšího a barevnějšího, který ještě neměl svou kořist lapenou…a to byl správný čas si statečně nasrat do kalhot a vrátit se zpátky.
Strach a nepohodlí bych určitě měl v pětihvězdičkovém hotelu ve kterém bych musel zůstat 2 týdny na jednom místě.
Díky časové náročnosti jsem za rok schopen vyprodukovat jen 4-6 větších projektů.
Jan Barančík - Kameraman, střihač, dronista
Baják se pěkně vykecal, tak Vás nebudu zatěžovat ještě já. Ve zkratce.
Jirka mi říká Kapitán Vrtulka, babička Honík, mamka Jendo, bratranec Gonzo, ale jinak mě ostatní znaj jako Barana.
Pod názvem "Baran production" vystupuju jako produkce videí a momentálně rozjíždím odnož Dronista.cz
Věci, které mě naplňují hledám v přírodě, alternativě, smíchu a na dně každýho piva. A pokud k tomu najdu v nějakým slově ukrytej dvouvýznam, tak jsem zas o něco víc štastnější.
